Školní metodik prevence - program

Od školního roku 2023/2024 působí na pozici školního metodika prevence Ing. Anežka Stejskalová, MSc. která spolupracuje s Mgr. Janem Juhaňákem, metodikem prevence při Pedagogicko-psychologické poradně pro Prahu 11 a 12. Dále se účastní setkání metodiků prevence v regionu a sdílí problematiku studentů na naší škole, zároveň absorbuje informace a zkušenosti od metodiků prevence na jiných školách. Vzdělává se v rámci akreditovaného kurzu „Školní metodik prevence“ od roku 2023, který bude ukončen závěrečnou prací a zkouškou v lednu 2025.

Ing. Anežka Stejskalová, MSc.

anezka.stejskalova@eduso.cz

Konzultační hodiny: METODIK PREVENCE : ÚTERÝ 12:40 - 14:20

Hlavní řešené problémy:

nedostatečná docházka do školy a pozdní příchody do hodin,
pozdní omlouvání zameškaných hodin,
kouření/vapování,
stavy úzkosti, depresivity, celkové nenaplňenosti, „nevím co se životem“
konzumace energetických nápojů (pravidelně nebo každý den), s tím spojené poruchy spánku a nadměrná únava, nebo naopak vlny energie ve vyučování,
poškozování školního majetku,
sebepoškozování.

Preventivní opatření:

začleňování žáků do kolektivu ze znevýhodněného sociokulturního prostředí
úzká spolupráce s rodiči (zejména u žáků 1. a 2. ročníků)
snaha o zákaz prodeje energetických nápojů a sladkých nápojů ve školním bufetu – v jednání
výběr a absolvování školních kurzů a školení pro další pedagogy (např. specifické poruchy učení, pedagogická diagnostika a prevence, práce se stresem žáků a učitelů na škole, šikana ve školní třídě (jak ji předcházet a řešit a pod).

Minimální preventivní program:

Vést žáky ke zdravému životnímu stylu a k odpovědnosti za vlastní zdraví, zdůrazňovat přínos zdravého životního stylu pro život člověka,
Vytvářet podmínky pro smysluplné využívání volného času našich žáků,
Budovat pozitivní školní i třídní klima, atmosféru důvěry a pochopení pro problémy žáků, poskytovat žákům dostatek prostoru pro sdělení jejich problémů, nabízet jim pomoc při jejich řešení,

Věnovat zvýšenou pozornost možnému výskytu šikany a kyberšikany, informovat žáky o problematice šikany, nepodceňovat její zárodečná stadia,
Poskytovat žákům dostatek informací o působení drog na organismus a zdůrazňovat výhody života bez drog,
Zajišťovat a vytvářet pro žáky programy zaměřené na zvyšování sebevědomí, morální odpovědnosti, tolerance k odlišným názorům
Zapojovat žáky do celoškolských projektů a tím zvyšovat pocit sounáležitosti a schopnost spolupráce
Vzdělávat pedagogické pracovníky v technikách a metodách preventivní práce a vytváření pozitivních vztahů mezi žáky
Průběžně monitorovat podmínky školního života z hlediska výskytu rizikových jevů, výsledky uplatňovat ke včasnému zachycení ohrožených žáků a další práci s nimi

Hlavní zásady preventivní strategie

informovat během třídních schůzek o možnosti individuálních konzultací
informovat o programech a možnostech výchovného poradenství a prevence ve škole

vyzývat rodiče k aktivní spolupráci v prevenci zneužívání návykových látek a k výchově proti rasismu, xenofobii a kulturní netoleranci

seznámit rodiče s možnostmi školy v případech, kdy selhávají preventivní opatření
analýza, znalost a využití sítě pracovišť poskytujících preventivní, poradenské a léčebné služby v regionu

Realizace preventivního působení

vytvářejí si povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě
ví, co je podstatou zdravého životního stylu
znají činnosti, které je z hlediska zdravého životního stylu vhodné zařadit do denního režimu
dokáží pojmenovat rizika spojená se zneužíváním návykových látek a uvědomují si argumenty ve prospěch zdraví
seznamují se s jednoduchými technikami odmítání návykových látek a negativního tlaku vrstevnické skupiny
ví, na koho se obrátit v případě, že jsou ohrožena jejich práva
učí se respektovat názory a zájmy jiných lidí a odlišné způsoby chování a myšlení
budují si respekt a toleranci k menšinám
umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společný úkol
rozvíjí dovednosti, které napomáhají orientovat se v sociálních situacích, uvědomují si odpovědnost za své chování a jeho důsledky
zvyšují schopnost řešit konflikty a problémy nenásilnou formou,

získávají povědomost o tom, že každé chování, které ohrožuje práva druhých /šikana, násilí…/ je protiprávní.

Konkrétní aktivity podporující primární prevenci

systematická činnost studentské rady (složena ze zvolených zástupců jednotlivých tříd), která tvoří funkci prostředníka mezi žáky a vedením školy a která umožňuje žákům aktivně se podílet na životě školy

dotazníková šetření zaměřená na monitorování výskytu šikany, včasné řešení možných problémů v této oblasti, monitorování atmosféry v třídních kolektivech

stanovení pravidel soužití třídních kolektivů a upevňování vztahů mezi spolužáky
nácvik pravidel chování založených na vzájemné úctě a respektu
uvědomování si vzájemných odlišností a jejich přijímání
rozvoj komunikačních schopností, umění klást otázky a vyjádřit svůj názor
organizace sportovních a kulturně společenských akcí (sportovně seznamovací odpoledne 1. ročníků, lyžařské kurzy, badmintonové turnaje, umělecké výstavy děl studentů, studenti se spolupodílejí na organizaci maturitního plesu pro školu, atd.)
trvalý přístup ke schránce důvěry, kde mohou žáci anonymně informovat vedení školy o svých problémech

upevňování základních návyků v rámci zdravého životního stylu – hygienických návyků, zásad správné životosprávy

aktivní účast v akcích školy spojených s její prezentací, Schola Pragensis, program
v minulosti spolupráce s partnerskými školami ERASMUS
vytváření atmosféry důvěry mezi žáky a učiteli – konzultační hodiny metodika prevence, školního psychologa
funkční systém třídnických hodin
ekologická výchova v rámci výuky Základy přírodních věd a Základy společenských věd

září 2018 – pedagogičtí pracovníci seznámeni s programem prevence
září – říjen 2018 návštěva výchovného poradce ve třídách
listopad 2018 – rodiče seznámeni s programem prevence na třídních schůzkách

Strategie předcházení školní neúspěšnosti

Charakteristika školní neúspěšnosti

Školní neúspěšnost je z hlediska pedagogicko-psychologického a socio-pedagogického chápána jako selhávání žáka v podmínkách školního edukačního programu nejen špatným prospěchem, ale také vytvářením negativních psychických postojů a emočních stavů ve vztahu k vlastnímu učení, ke vzdělávání, k učitelům a obecně ke škole.

Faktory školní neúspěšnosti

Školní neúspěšnost je vymezena řadou faktorů, především osobností a zdravotním stavem žáka, dále rodinným a mimoškolním prostředím a výchovně vzdělávacím procesem ve škole. Při řešení školní neúspěšnosti je nezbytná spolupráce školy, dalších odborníků, rodiny a samotného žáka. Podpora rodiny je v tomto procesu nenahraditelná i s ohledem na volbu budoucího povolání a budoucí život.

Doprovodné projevy školní neúspěšnosti

neurotické příznaky – bolesti hlavy, břicha, nechutenství, zvracení, tiky, školní fobie
poruchy chování – záškoláctví, útěky ze školy nebo z domova, sebepoškozování
obranné mechanismy – ztráta motivace, pocit méněcennosti, fantazie, regrese

Škola průběžně vyhodnocuje žáky s riziky neúspěšnosti, poskytuje jim pomoc k jejímu překonání, zohledňuje vnější prostředí ovlivňující výsledky žáků, přijímá případná opatření k zamezení rizikového chování. Základní podmínkou prevence školní neúspěšnosti je pozitivní klima školy, důvěra žáků a rodičů k učitelům a aktivní přístup a zájem učitelů o žáky.

Prevence školní neúspěšnosti ze strany školy

Základem prevence školní neúspěšnosti je spolupráce všech zúčastněných stran, kterými jsou – žák, rodiče, třídní učitel, školní poradenské pracoviště, ostatní pedagogové, vedení školy a externí poradenské zařízení (PPP). Zásadním předpokladem je aktivní přístup všech pedagogů k vyhledávání signálů, které by mohly mít za následek školní neúspěšnost žáka. Je to s podivem, ale poměrně často je pedagog střední školy první osobou, která zaznamená charakteristické studijní obtíže a doporučuje žákovi a zákonným zástupcům odborné vyšetření v Pedagogicko-psychologické poradně. V případě, že žák přichází do naší školy již po vyšetření v poradenském zařízení a má stanovena doporučení pro výchovně-vzdělávací proces, plně respektujeme tato doporučení a maximálně je realizujeme, individuálně přizpůsobujeme v každodenním vzdělávání a následně je vyhodnocujeme.

Potřeby žáků a možná opatření

Opatření volíme individuálně na základě diagnostiky a zjištěných potřeb žáků:

Poruchy učení a chování, jiná zdravotní omezení a znevýhodnění: kompenzace nedostatků s pomocí speciálně pedagogických metod a postupů na základě doporučení z PPP nebo SPC, integrace žáka a vytvoření IVP.

Odchylka v celkové úrovni inteligence:

konzultace o vhodnosti zvoleného oboru, protože množství učiva musí odpovídat požadavkům státních závěrečných či maturitních zkoušek, pokud je to možné, definovat žákovi základní učivo, odpovídající jeho možnostem a schopnostem, vhodné metody práce, motivace - zažití úspěchu, možnost opravit si známku, individuální konzultace ve vyučování i mimo něj, spolupráce s PPP - integrace na základě IVP a realizování dalších podpůrných opatření doporučených poradnou.

Žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí:

motivace žáka k učení, spolupráce s rodinou, vytvoření podmínek pro domácí přípravu i ve škole ve volných hodinách, přístup k internetu ve škole možnost doučování.

Žáci s vysokou absencí:

včasné řešení zvýšené absence žáka ve vyučování, přizpůsobené důvodu absencí, podpora při zvládnutí zameškané látky - plán dostudování učiva a termíny dozkoušení, konzultace s žákem a rodiči, kde se domluví zvýšený dohled nad žákem.

Pedagogické intervence v rámci prevence

Podpora motivace a zvyšování sebedůvěry u všech žáků:

klást na žáka přiměřené nároky, zdůrazňovat jeho pozitivní stránky, oceňovat jeho jedinečnost, umožňovat žákovi vyslovovat vlastní názory, podporovat aktivitu žáka, pomáhat žákovi a radovat se z jeho úspěchů, rozvíjet pocit empatie, vyhýbat se negativnímu srovnávání, zvyšovat aspirační úroveň u žáků

Vedení výchovně-vzdělávacího procesu - pedagogové:

spolupracují s třídním učitelem a výchovným poradcem, znají vzdělávací možnosti žáků, mají přehled o úrovni jejich vědomostí a dovedností jsou seznámeni s příčinami školních nedostatků konkrétních žáků, s jejich rodinným zázemím, ev. se zdravotním stavem, seznamují žáky s kritérii školního výkonu, která jsou ve škole považována za školní úspěch, stanovují pravidla vzdělávacího procesu a způsoby hodnocení v daném předmětu, seznamují žáky s možnými vhodnými styly učení a učí je vědomě používat styl pro ně v dané situaci nejvýhodnější, podporují samostatné a nezávislé myšlení žáků, rozvíjení kvalitní sebehodnocení žáků, využívají metod aktivního učení a postupný rozvoj klíčových kompetencí, nabízejí žákům a jejich zákonným zástupcům konzultace v rámci hovorových hodin i individuálně na základě domluvy.

Postup řešení školní neúspěšnosti

rodiče a zákonní zástupci jsou průběžně informováni prostřednictvím Bakaláři o prospěchu (konkrétní známky, průměry, výchovná opatření, čtvrtletní hodnocení) v 1. a 3. čtvrtletí je veden motivační pohovor se žáky v těch předmětech, ve kterých se vyskytují výchovné obtíže – vyučující konkrétního předmětu průběžně mapuje příčiny školního neúspěchu nebo zhoršeného prospěchu rodiče a zákonní zástupci se mohou v 1. a 3. čtvrtletí informovat u jednotlivých vyučujících během hovorových hodin, nebo na základě předem domluvené schůzky mimo tyto hodiny v situacích vysokých absencí z důvodu nemoci se jednotliví vyučující domlouvají s žákem na doplnění si testů a zkoušení po jeho návratu do školy třídní učitel při zvyšujících se absencích (nad 100 h nebo při dlouhé nemocnosti) udržuje komunikaci se zákonným zástupcem žáka nebo se zletilým žákem a individuálně se domlouvá na dalších postupech, popř. na formě omlouvání se v případě, že žák má zameškáno nad stanovenou hranici 25%, vyučující k této skutečnosti v pololetním a celkovém hodnocení postupují individuálně – mohou nastavit průběžné doplnění pololetní práce, nebo zvolit doklasifikaci v daném předmětu v případě zájmu mohou žáci ohroženi školním neúspěchem kontaktovat výchovnou poradkyni za účelem poradenství (zmapování učebních stylů, nastavení podpory při učení, konzultace s PPP) v případě, že žák v předchozí době docházel do PPP a má neplatné Doporučení, je motivován k tomu kontaktovat PPP a požádat o kontrolní vyšetření pokud žák do PPP nikdy nechodil a vyskytnou se u něj závažné obtíže ve vzdělávání, je motivován k tomu, aby oslovil příslušnou PPP a požádal o provedení diagnostiky pedagogičtí pracovníci se seznámí s výsledky a doporučením PPP a doporučené postupy aplikují do své výuky, průběžně sledují vývoj a výsledky daného žáky, hodnotí a vzájemně konzultují efektivitu opatření.

Formy a metody práce se žáky ohroženými školní neúspěšností

U žáků ohrožených školním selháváním či žáků, kteří již v procesu vzdělávání selhávají, jsou individuálně zvoleny a nabízeny následující formy a metody práce:

zadávání pravidelných úkolů, doplňujících domácích úkolů k procvičení učební látky plán postupného doplnění učiva, rozfázování přezkoušení znalostí (např. po dlouhodobé absenci žáka) užívání podpůrných aktivit – oznámení písemné práce, stanovení termínu zkoušení z konkrétního učiva, umožnění opakovaného opravného pokusu používání podpůrných pomůcek při samostatné práci – přehledy, tabulky, kalkulačky, nákresy, aj. dle charakteru předmětu a Doporučení PPP individuální práce se žákem v rámci hodiny, individuální konzultace s vyučujícím daného předmětu, individuální či skupinové doučování, nastavení Individuálního vzdělávacího plánu

Řešení školní neúspěšnosti

Základní podmínkou prevence školní neúspěšnosti je pozitivní klima školy, důvěra žáků a rodičů k učitelům a aktivní přístup a zájem učitelů o žáky. Na žákovu neúspěšnost upozorní vyučující jednotlivých předmětů třídního učitele(TU). TU kontaktuje rodiče, nabídne osobní jednání za možné přítomnosti poradenských pracovníků školy (výchovný poradce – VP, metodik prevence rizikového chování – MP, školní psycholog – ŠP). Na počátku řešení školní neúspěšnosti je nutná správná diagnostika příčin – analýza žákových možností, pozorování žáka, posouzení jeho učebního stylu, vzdělávacích potřeb, osobních postojů ke škole, vzdělávání a učitelům (ŠP, VP).

Na základě diagnostiky a zjištěných potřeb žákavolíme individuálně možná opatření:

Zvýšená motivace žáka k učení – důraz na pozitivní hodnocení, stanovení přiměřeného rozsahu učiva, podpůrné pomůcky (přehledy), využití pomoci spolužáků, podpůrné aktivity – oznamování termínů písemných prací a zkoušen. Individuální konzultace, doučování, kompenzace nedostatků pomocí speciálně pedagogických postupů (PLPP, spolupráce s PPP, SPC).